forever with you // navždy s Tebou

14. července 2012 v 17:12 | Betty |  Small, crazy writer

Melissa

Když jsem zemřela, bylo mi 17. A důvod? Jedna diskotéka a "trošku" připitý řidič. Kamarád. V autě jsme byli čtři. Řidič vyvázl bez zranění a ostatní jenom lehce potlučeni. Já, na místě spolujezdce, jsem strom nabrala přímo. Nepamatuji si skoro nic. Jenom bolest a pak tmu. A pak najednou obrovské světlo. Vzbudila jsem se jenom proto, že mě něco tlačila do zad. Byla jsem na to "něco" strašně naštvaná. Spalo se mi nádherně. Když jsem se zvedla, zjistila jsem, že jsou to obrovská a bílá křídla. Naprosto čistě bílá a překvapivě lehká křídla. Nemohla jsem se tou nádherou přestat kochat..

Thomas

Když jsem zemřel, bylo mi 18. A zemřel jsem jenom proto, že řidič autobusu usnul nebo co. Netuším, kdo všechno přežil a kdo ne. Jenom si pamatuji, že jsem seděl vedle nějaké malé dívenky. Nic jiného. Z úžasného spánku, mě probrala bělostná záře. otevřel jsem oči a naproti mě stála nádherná dívka. Měla andělská křídla a blonďaté, zářivé a dlouhé vlasy. Netoužil jsem po ničem jiném, než jí po vlasech pohladit. "Vítej v nebi" usmála se a já myslel, že jsem se zbláznil. "Neboj, je to všechno pravda.. jsem tady jen chvíli. Neboj se. Všechno Ti vysvětlím." řekla. "Mimochodem, jsem Melissa", představila se.

Thomas ..
"Mell" usmál jsem se na - teď již mojí - andělskou dívku. Chviličku mi trvalo, než jsem jí uvěřil, ale nakonec se to přecejenom stalo. Byla to pravda, byl jsem v nebi, zemřel jsem. Mell tady byla jen asi o měsíc déle než já.
Zemřela při autohavárii.
Jednoho dne, nebo jak to tady říct, jsme spolu potkali anděla, který neměl čistě bílá křídla jako my. Měl je skoro celé černé. "Proč ..?" zeptal jsem se Melissi. "Víš o různých zákazech, které tu jsou. A když je porušíš, černají Ti křídla .. a když Ti sčernají celá" odmlčela se. "Tak..?" pobídl jsem jí. Povzdechla si. "Stane se z Tebe padlý anděl. Skončíš v pekle" řekla.

Od té doby jsem si dával pozor. Zákazy tu byly různé. Hádky, sprostá slova. Ale také myšlenky, které se do nebe nehodí. Asi víte jak to myslím, ne? Jenže jak se má člověk, pardón anděl ubránit nepočestným myšlenkám, když má vedle sebe dívku tak krásnou, jako je Melissa? Muselo se to stát, jenže se stávalo čím dál častěji. Moje křídla byla čím dál tmavší, zatímco ty Melissiny byly stále naprosto čisťounké. Dělalo jí to obrovské starosti. "Nesmíš, musíš odolávat pokušení. Prostě MUSÍŠ, Tome!" začala na mě jednou i křičet. Jenže to prostě nešlo.
Když jsme se jednoho dne drželi za ruce a šli spolu po jednom z oblaků, neubránil jsem se další myšlence. A najednou všechno zčernalo. Mell zmizela a já netušil, kde jsem. Bylo tu horko, smrad, hluk.. po chvíli mi to došlo. Peklo.!

Melissa..
Když Tom zmizel, chvilku mi trvalo, než jsem se ze všeho vzpamatovala. Ale už nějakou dobu jsem měla v hlavě plán. Moje myšlenky na zemi, nebyly nikdy počestné, nebylo těžké, začít vzpomínat. A křídla rychle černala. Musela jsem prostě za ním. Z pekla prostě nebylo cesty, z nebe ano.
Po několika hodinách intenzivních vzpomínek křídla zčernala nadobro a já se propadla do tmy.
Hluk, teplo a smrad. To bylo všechno co jsem vnímala. Pomalu jsem otevřela oči. Byla tu špína, měla jsem opravdový ocas a rohy, nevěřila jsem svým očím. Když jsem se podívala před sebe, stál tam s úsměvem Tom. "Šéf mi pověděl, co vyvádíš. Počkal jsem si tady na Tebe." "Myslím, že tady to bude mnohem zajímavější" usmála jsem se na něj a začala ho vášnivě líbat.
 


Komentáře

1 | Web | 14. července 2012 v 18:04 | Reagovat

No já tam nebudu :D

2 Benny | Web | 14. července 2012 v 20:44 | Reagovat

Tak jakože děkuju :D:)

3 Bambulka | Web | 14. července 2012 v 23:52 | Reagovat

já nevím ona se do něho kámoška zabouchla a on jí v noci vodil někam do parku kde byla tma a nikdo nikde.. ale naštěstí sním už  není :P ...  a je pravda že každej se na svět díva jinýma očima... :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama